Projekty

Předmětem dokumentace pro územní rozhodnutí a stavební povolení je návrh prodloužení stávající tramvajové tratě v ul. Radlická v Praze 5 cca o 0.741km v traťovém úseku od stávajícího úvraťového obratiště Laurová až ke stanici metra Radlická, kde bude ukončena tramvajovou smyčkou.

Po zvážení mnohých i protichodných aspektov je navrhnutá trasa diaľnice s dvomi stredne dlhými tunelmi. Tunel Rojkov má dĺžku 1745 m, tunel Havran je dlhý 2 840 m. Priľahlé portály týchto tunelov sú od seba vzdialené iba cca 500 m, keď diaľnica prekračuje údolie a rieku Váh mostom 212-00 Most Stankovany. Obe tunelové rúry diaľničného úseku sú vedené súbežne s osovou vzdialenosťou 40 m. Táto vzdialenosť dopravných pruhov je zachovaná i na mostnom objekte medzi tunelmi Rojkov a Havran. Iba v mieste razených portálov na žilinskej strane tunela Rojkov (západný portál) sa osi tunelových rúr približujú na cca 32,0 m. Všetky tunely sú riešené z hľadiska vedenia pozemnej komunikácie ako dve tunelové rúry pre každý dopravný smer jedna.

Koridor Praha - Kladno je jednou z nejdůležitějších rozvojových os pražského metropolitního regionu. Kladno je po Praze největším městem regionu s řadou funkcí oblastního významu. Vzhledem k blízkosti Prahy a Kladna a významu mezilehlého území, kterému dominuje areál letiště Praha Ruzyně, existuje na této ose intenzivní dopravní vazba, která je však vzhledem k neuspokojivým parametrům stávající železnice realizována prakticky výhradně silniční dopravou

Stavba městského silničního okruhu v úseku Prašný most - Špejchar je součástí souboru staveb Myslbekova - Pelc Tyrolka, které po svém dokončení umožní bezkolizní automobilové spojení mezi severním vyústěním Strahovského tunelu a tzv. Proseckou radiálou, na kterou navazuje dálnice D8 Praha - Drážďany - Berlín.

Objekt B Ústavu hematologie a krevní transfuze se nachází při jižní straně areálu bývalé koleje novoměstských jezuitů čp. 504/II na parcele 1897/7, na památkově chráněném území. Již v roce 1776 bylo rozhodnuto zřídit v areálu vojenský špitál.

Tramvajová trať vykazovala značné opotřebení. Rozsah úprav byl od křižovatky Balabenka včetně rozvětvení 1 x 6 srdcí – navázalo na srdcovku od Palmovky a na nově zrekonstruované srdcovky ze směru Českomoravská . Konec rekonstruovaného úseku byl za křižovatku s ulicí Na Břehu, kde při napojení na stávající stav za ulicí Na Břehu byl proveden krátký úsek z nových velkoplošných panelů. Do rekonstrukce TT v daném úseku bylo zahrnuto též osvětlení nástupišť, odvodnění tělesa TT, oprava izolace přemostění Rokytky a dopravní značení. Poprvé v Praze bylo realizováno automatické zavlažování zatravněného ktytu tramvajového tělesa. Opravu jednotlivých velkoplošných panelů TT v úseku mezi ulicí Na Břehu a OSN provedl DP v rámci stejné výluky. projednávána společně. Úprava vozovek a přilehlých chodníků Sokolovské v úseku Balabenka-Na Břehu pro investora TSK Praha byla provedena během stejné výluky.

Stanice je situována v areálu depa metra v Praze 10 a v prostoru mezi vlastním areálem a ulicí Černokosteleckou. V areálu depa je v bývalé remízovací hale provedena vestavba nové stanice metra. Vlaky do stanice přijíždějí po stávajících kolejích ze stanice Skalka trasy A metra.

Tramvajová trať na Černokostelecké ulici byla rekonstruována od Vinice (napojeno na stávající výhybky) až po Ústřední dílny Hostivař (napojení na stávající rekonstruovaný stav před pravotočivým obloukem) včetně smyčky Černokostelecká. Stavba byla rekonstruována ve dvou etapách v letních měsících roku 2001 a 2002. Konstrukce stávající tramvajové tratě uložené na šterkovém podkladu s živičnou povrchovou úpravou byla nahrazena konstrukcí na pražcích se zatravněným krytem, s betonovou dlažbou a s otevřeným kolejovým ložem. V místech přejezdů přes tramvajové těleso byl použit kryt z betonové dlažby a betonových a pryžových panelů. Přilehlé vozovky nebyly součástí rekonstrukce. Tramvajové zastávky byly opatřeny bezbariérovými přístupy.

Výstavba nového terminálu v Hradci Králové pro MHD, regionální dopravu a dálkovou dopravu. Rekonstrukce Riegrova náměstí.

Nácestná stanice metra je umístěná u křižovatky ulic Vysočanská a Teplická. Součástí stanice je podchod pod ulicí Vysočanskou, který umožňuje bezbariérové překonání ulice Vysočanské a zároveň vstup do budoucího obchodního centra na jižní straně ulice. Stanice je umístěná v hloubce 5,6 m pod povrchem. Jde o stanici s bočním uspořádáním nástupišť. Má jeden vestibul. Celková délka stanice je 228 m. Rozpětí ocelové konstrukce zastřešení je 130 m. Celkové vzepětí ocelových oblouků je 42 m.

Nácestná hloubená stanice s bočními nástupišti a jedním podpovrchovým vestibulem. Je umístěna u křižovatky ulic Vysočanská a Prosecká. Na stanici navazují podchody pod ulicemi Vysočanskou a Proseckou umožňující cestujícím bezkolizní přístup k autobusovým zastávkám. Celková délka stanice je 210 m Úroveň nástupiště je 10,6 m pod úrovní terénu.

Dlouhodobě koncová stanice trasy C je umístěná v blízkosti výstavního areálu Letňany . Součástí investice metra je parkoviště typu P+R a autobusový terminál. Kapacita parkoviště - 683 stání. Stanice je umístěná v hloubce 10,3 m pod terénem (úroveň nástupiště). Délka stanice včetně odstavných kolejí je 416 m.

Páteřní systém městské hromadné dopravy v Praze. Zahájení provozu 9.5.1974. Provozovány 3 linky - A, B, C. Výstavba stále trvá.

Koncepční studie úprav stávající železniční a tramvajové infrastruktury na území Libereckého kraje včetně jejich propojení pro provoz moderních kolejových vozidel lehké stavby tram-train. Zmodernizovaný systém kolejové dopravy bude základem pro budování integrovaného dopravního systému na území Libereckého kraje.

Jedná se o studie zpracovávané s roční periodicitou již od roku 1997. V prvních etapách projektu byly analyzovány možnosti zavádění preferenčních opatření na území hl.m. Prahy a byla provedena pasportizace tras MHD. Postupně se těžiště prací přesunulo k řešení konkrétních preferenčních opatření na vybraných problémových místech dopravní sítě. V průběhu několika posledních let byl položen důraz na řešení problematiky preference MHD v rámci SSZ.

V rekordně krátkém čase, za necelý rok, vyrostl v průmyslové zóně Čestlice největší aquapark ve střední Evropě. Pro veřejnost byl slavnostně otevřen 7. května 2008.

Principielně se jedná o aktualizaci studie z 1998 - 2002 s názvem: „Studie obsluhy hl.m.Prahy a jeho okolí hromadnou dopravou osob“

Typ stanice: hloubená, založená v jámě zajištěné konstrukčními podzemními stěnami pod hladinou podzemní vody; dlouhodobě koncová