Projekty

Dálniční tunel Panenská je složen ze dvou jednosměrných tubusů o délce 2115m na úseku dálnice D8 Trmice – hranice s Německem. V současné době je to nejdelší dálniční tunel zprovozněný v České republice. Západní tunelová trouba je ve sklonu 3,22% a východní tunelová trouba 3,28%. Předpokládaná intenzita dopravy je 12500 vozidel za 24h pro jednu tunelovou troubu a z toho 15% ná-kladních vozidel. Max. povolená rychlost vozidel v tunelu je 80km/h, střední nadmořská výška tunelu 590m.n.m. Technologické zařízení instalované v tunelu a portálových objektech slouží k plynulému a bezpečnému provozu vozidel.

Systém zpoplatnění 970km dálnic a rychlostních komunikací v České republice

Trať Praha-Olomouc patří ke třetímu tranzitnímu železničnímu koridoru. Některé nejpomalejší úseky trati bylo nutno vést novou stopou. K těmto úsekům patří i Česká Třebová – Zábřeh na kterém je několik mostů a tunelů, mezi nimi i tunel KRASÍKOVSKÝ.

Trať Praha-Olomouc patří ke třetímu tranzitnímu železničnímu koridoru. Některé nejpomalejší úseky trati bylo nutno vést novou stopou. K těmto úsekům patří i Česká Třebová – Zábřeh na kterém je několik mostů a tunelů, mezi nimi i tunel TATENICKÝ.

Stavba modernizace ( tzv. koridor) zajistí zvýšení spolehlivost a bezpečnosti provozu s dosažením kval. vyšších parametrů z hlediska přechodnosti a rychlosti dopravy.Účelem stavby je uvést traťový úsek do stavebně tech. a provozního stavu tak, aby odpovídal parametrům stanoveným v dohodách vypracovaných na úrovni EU a Mezinárodní žel. unie ( UIC).

Přípravná dokumentace stavby řeší zapojení regionální trati Kutná Hora hl. n.- Zruč nad Sázavou bezúvraťově do žst. kutná Hora hl. n. s částečnou přeložkou v úseku Kutná Hora hl. n. -zast. Kutná Hora - Sedlec, vč elektrizace soustavou 3 kV ss.

Trať Praha-Olomouc patří ke třetímu tranzitnímu železničnímu koridoru. Některé nejpomalejší úseky trati bylo nutno vést novou stopou. K těmto úsekům patří i Česká Třebová – Zábřeh na kterém je několik mostů a tunelů, mezi nimi i tunel Hněvkovský I.

Trať Praha-Olomouc patří ke třetímu tranzitnímu železničnímu koridoru. Některé nejpomalejší úseky trati bylo nutno vést novou stopou. K těmto úsekům patří i Česká Třebová – Zábřeh na kterém je několik mostů a tunelů, mezi nimi i tunel MALÁ HUBA

Stavba modernizace ( tzv. koridor) zajistí zvýšení spolehlivost a bezpečnosti provozu s dosažením kval. vyšších parametrů z hlediska přechodnosti a rychlosti dopravy.Účelem stavby je uvést traťový úsek do stavebně tech. a provozního stavu tak, aby odpovídal parametrům stanoveným v dohodách vypracovaných na úrovni EU a Mezinárodní žel. unie ( UIC).

Předmětem dokumentace pro územní rozhodnutí je návrh prodloužení stávající tramvajové tratě Hlubočepy-Sídliště Barrandov, která byla zprovozněna v 11/2003. Navrhované prodloužení navazuje na stávající zastávku Sídliště Barrandov a pokračuje jihozápadním směrem v ose plánovaného uličního prostoru. Bude mít délku cca 1,5 km a bude zahrnovat celkem 3 zastávky s pracovními názvy Kaskády, Holyně a Slivenec. Prodloužení je ukončeno novou tramvajovou smyčkou Slivenec ležící mezi Holyní a Slivencem na k.ú.Slivenec , severně od ul. K Barrandovu u stávajícího zemědělského areálu. Nová trasa je vedena převážně mimo stávající zástavbu rozvojovými plochami za dnešním koncem sídliště Barrandov. Prodloužená TT bude v daném území tvořit stejně jako stávající trať páteř dopravní obsluhy MHD. Přímo obslouží v první etapě /po uvedení TT do provozu/ stávající zástavbu v konci sídliště Barrandov /bytový komplex Kaskády/, dále stávající zástavbu Holyně a Slivence a v etapě po dostavbě rozvojových ploch i tuto nově vniklou zástavbu. Pomocí návazné autobusové dopravy bude plošně obslouženo i širší území. Hlavním přínosem stavby TT bude zvýšení kvality dopravní obsluhy daného území. Stavba TT zahrnuje pouze objekty a provozní soubory nutné k zajištění provozu tramvajové trati obvykle zajišťované investorem DP a.s.. Dále zahrnuje nezbytně nutné související vyvolané přeložky komunikací a inženýrských sítí. Obsah stavby je patrný ze seznamu stavebních objektů a provozních souborů a popisu jejich náplně. Napájení tramvajové trati je uvažováno ze stávající měnírny Barrandov. Součástí stavby však není definitivní komunikační síť podél tramvajového tělesa a v budoucí zástavbě, součástí rovněž nejsou hlavní řady a rozvody inženýrských sítí pro budoucí sídliště a zástavbu. Předpokládá se, že v dalším průběhu přípravy budou určeni investoři a projektanti komunikací a inženýrských sítí a zahájí přípravné práce. Potom s nimi může být stavba TT úzce koordinována včetně řešení stavu při společném uvádění tratě a komunikací do provozu.

Tramvajová trať vykazovala značné opotřebení. Rozsah úprav byl od křižovatky Balabenka včetně rozvětvení 1 x 6 srdcí – navázalo na srdcovku od Palmovky a na nově zrekonstruované srdcovky ze směru Českomoravská . Konec rekonstruovaného úseku byl za křižovatku s ulicí Na Břehu, kde při napojení na stávající stav za ulicí Na Břehu byl proveden krátký úsek z nových velkoplošných panelů. Do rekonstrukce TT v daném úseku bylo zahrnuto též osvětlení nástupišť, odvodnění tělesa TT, oprava izolace přemostění Rokytky a dopravní značení. Poprvé v Praze bylo realizováno automatické zavlažování zatravněného ktytu tramvajového tělesa. Opravu jednotlivých velkoplošných panelů TT v úseku mezi ulicí Na Břehu a OSN provedl DP v rámci stejné výluky. projednávána společně. Úprava vozovek a přilehlých chodníků Sokolovské v úseku Balabenka-Na Břehu pro investora TSK Praha byla provedena během stejné výluky.

Provozní úsek I. D je navržen v rozsahu Hlavní nádraží – Písnice, což stavebně představuje délku cca 10,9 km s 10 stanicemi: Hlavní nádraží Náměstí Míru Náměstí bratří Synků Pankrác Olbrachtova Nádraží Krč Nemocnice Krč/Zálesí Nové Dvory Libuš Písnice Lze očekávat, že v roce 2009 dojde k dalšímu upřesnění.

Viz přílohy

viz přílohy

Viz přílohy

hloubená, dočasně koncová, založená v otevřené jámě

Typ stanice: ražená jednolodní se dvěma eskalátorovými výstupy a výtahovou šachtou s výtahem pro immobilní cestující

Typ stanice: hloubená, koncová s obratovým kolejištěm a s na­pojením na spojku do depa Zličín, založená v otevřené jámě

Typ stanice: hloubená s jedním nadzemním a jedním podzem­ním vestibulem, založená v otevřené jámě, západní část dvou- až čtyřpodlažní v zesílené konstrukci

Typ stanice: částečně povrchová a hloubená stanice