Rekonstrukce nástupiště stanice Muzeum na trase A

Charakteristika

Pražské metro je v provozu od května roku 1974 a k dnešnímu dni čítá 61 stanic. Dopravní podnik o stanice pečuje průběžnou údržbou a vynakládá velké úsilí na chod jednotlivých stanic. Předmětem projektu byla rekonstrukce veřejné části nástupiště. Jedná se zejména o sanaci průsaků a rekonstrukci odvodňovacího systému stanice v úrovni nástupiště a pod nástupištěm, a tedy i provedení nových zontů, výměnu kamenných obkladů, repasi, eventuelně výměnu hliníkových obkladů. Připojeny byly i další drobné stavební úpravy v technických prostorách stanice a výměna osvětlení v eskalátorovém tunelu přímého výstupu ze stanice.

Nejobtížnějším problémem bylo vyřešení postupu a způsobu realizace za provozu stanice, kterou vzhledem k velkému obratu cestujících a nutnosti zachování přestupu na trasu C nebylo možno z provozu zcela vyloučit. To se díky profesionálnímu přístupu dodavatelské firmy i investora a vtipnému návrhu organizace výstavby ze strany projektanta podařilo. Veškeré práce probíhaly za velmi obtížných podmínek postupně upravovaného provozu stanice, kdy vždy část nástupiště jednoho směru byla v provozu pro cestující a přestup mezi linkami A a C tak zůstal nepřerušen.

Z hlediska vzhledu a designu stanice bylo základní snahou věrné zachování původního řešení dle návrhu Ing. arch. Jaroslava Otruby s dominujícím obkladem eloxovanými hliníkovými výlisky a mramorovými deskami. Z větší části byly oba tyto prvky vyměněny za nové a kontrast eloxovaných výlisků s bílým mramorem je v rekonstruovaném provedení po letech opět velmi svěží. Máme mnoho pozitivních ohlasů, jak stanice po rekonstrukci „prokoukla“.

KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ

Stanice Muzeum A je přestupní stanicí s trasou C. Byla navržena jako hlubinná, trojlodní konstrukce pilířového typu, se zkrácenou střední lodí. Uvedena do provozu byla roku 1978 s dalšími stanicemi jako součást I. provozního úseku trasy A. Přestup mezi trasou A a C byl vyřešen eskalátorovým tunelem z čela středního staničního tunelu na mezipodestu, vybudovanou již při výstavbě stanice trasy C. Staniční tunely jsou z litinových tubinků, podstatná část technologického tunelu je ze železobetonových dílců. Stanice nemá samostatný vestibul - ten je prostorově provázaný s vestibulem stanice trasy C a oba pak ústí do sítě podchodů v horní části Václavského náměstí a přilehlých ulic. V roce 2003 byla stanice bezbariérově zpřístupněna výtahem umístěným do čela středního staničního tunelu.
V rámci modernizace byly použity materiály, které jsou k životnímu prostředí šetrné a veškeré demontované konstrukce byly likvidovány odbornými firmami.