Charakteristika

V současné době se v Praze realizuje ve čtyřech lokalitách doplňující geologický průzkum pro výstavbu nové linky metra D. Tento stavební objekt je vybudován na staveništi nazvaném PAD1b. Staveniště je umístěno v zeleném pásu u sjezdu z ulice 5. května (směrem do centra) do ulice Na Strži. V rámci průzkumu je zde provedena stavební jáma, z níž jsou vedeny dlouhé vodorovné geologické vrty. Jáma je navržena jako kombinace hloubené jámy z převrtávaných pilot a ražené jámy kruhového profilu o světlém průřezu 294 m² a celkové hloubce 27 m. Jáma může být v budoucnu využívána pro ražbu stanice Pankrác D. Realizaci tohoto úseku má na starosti firma Metrostav, a. s. Realizace stavební jámy je rozdělena na dvě etapy. V první etapě je vyhloubena stavební jáma pod ochranou převrtávané pilotové stěny. Ve druhé etapě je jáma ražena dle zásad NRTM.

1. Etapa – Horní část jámy geologického průzkumu ze staveniště PAD1b je navržena kruhového průřezu o průměru 20,6 m (osa pilot) a hloubky 7,8 m. Je pažena převrtávanými pilotami průměru 1200 mm z betonu C25/30-X0. Navrženo je celkem 70 ks pilot délky 6,5 m, tj. v osové vzdálenosti 924 mm. 35 ks pilot bude primárních (tj. pouze z prostého betonu) a 35 ks sekundárních (vyztužených betonářskou výztuží B 500B). Stabilita jámy je zajištěna příznivým působením tvaru (kruh), železobetonovou převážkou v hlavě pilot (ztužující věnec) a kruhovou převázkou P1 z železobetonu v místě přechodu na raženou část jámy.
   
   
2. Etapa – Pod patou pilot z první etapy dále probíhá ražba jámy dle zásad NRTM, rozpojování hornin je prováděno s využitím trhacích prací a dočišťování výrubu mechanizovaně. Hloubka ražené jámy je 19,45 m. Výrub je zajištěn primárním ostěním ze stříkaného betonu C 25/30 tl. 450 mm s výztužnými sítěmi, přídavnou vázanou výztuží a svorníky. Jeden záběr má délku okolo 1,5 m a stavební jáma je rozdělena na 3 pracovní sekce, ve kterých probíhají jednotlivé práce. Další zajištění spočívá na třech železobetonových převázkách. Převázka P2 je navržena cca 4,55 m pod patou jámy z převrtávaných pilot. Má uzavřený kruhový tvar a není kotvená. Je navržena z betonu C25/30 s výztuží B 500B. Převázka P3 je navržena cca 3,5 m pod spodní hranou převázky P2 a převázka P4 je navržena cca 2,5 m pod spodní hranou převázky P3, rozměry převázek P2, P3 a P4 jsou 800 mm (šířka) a 1500 mm (výška). Převázky P3 a P4 jsou rozděleny na dvě kruhové výseče tak, aby bylo možné v budoucnu bezkolizně provést ražbu tunelů a přístupových štol metra D. Převázky jsou propojeny s primárním ostěním pomocí trnů z betonářské výztuže. Tyto trny byly již osazeny během zhotovení primárního ostění. Vzhledem k tomu, že se u převázek P3 a P4 jedná o kruhové výseče, mezi kterými bude v budoucnu primární ostění šachty vybouráno, bylo nutné provést kotvení převázek P3 a P4 předpínanými pramencovými kotvami z pramenců 6xLp 15,7 mm (0,62") z oceli St 1570/1770 MPa. Byť se jedná o dočasnou konstrukci, je předpoklad, že kotvy budou svou funkci plnit i několik let, proto byly kotvy zhotoveny s antikorozní úpravou.
   
   Následuje provedení geologického průzkumu dlouhými vrty do prostoru budoucí stanice Pankrác D včetně presiometrických zkoušek a geofyzikálního měření.

Na všech staveništích je prováděn podrobný geotechnický monitoring, což je soubor měření, pozorování a hodnocení zaměřený na sledování a kontrolu reakce horninového prostředí a dočasné výstroje na stavbu (ražbu) tunelů a na sledování všech indukovaných účinků v oblasti dotčené stavbou. U vlastních měření jsou pak výsledná měření porovnávána s předem stanovenými hodnotami jako hranicemi jednotlivých varovných stavů.