Metro D – Doplňkový geologický průzkum ze staveniště PAD4

Charakteristika

V současné době se v Praze realizuje ve čtyřech lokalitách doplňující geologický průzkum pro výstavbu nové linky metra D. Tento stavební objekt je vybudován na staveništi nazvaném PAD4. Staveniště je umístěno na rohu ulic Na Strži a Budějovická. V prostoru křižovatky ulic Na Pankráci, Na Strži a Budějovická bude v budoucnu vyražena jednolodní stanice Pankrác D. Stanice je navržena s bočními nástupišti, která mají na obou koncích zvýšené výstupní galerie. Základní profil staničního tunelu má plochu výrubu 343,7 m2 a je dlouhý 129,7 m. Výstavba stanice bude probíhat pod provozovanými traťovými tunely trasy metra C a v zastaveném území Pankráce. Z tohoto důvodu zde probíhá geologický průzkum raženým dílem, který má ověřit geomechanické vlastnosti horninového masivu a účinnost navržených opatření v rámci výstavby stanice Pankrác D.

Stavební práce jsou rozděleny do několika etap:

  1. Etapa – Jáma geologického průzkumu na staveništi PAD4 je kruhového průřezu o průměru 8,6 m (osa pilot) a hloubky 29,9 m. Je pažena převrtávanými pilotami průměru 1000 mm. Navrženo je celkem 44 ks pilot délky 33 m resp. 22 m, tj. v osové vzdálenosti 614 mm. 22 ks pilot je primárních (tj. pouze z prostého betonu) a 22 ks sekundárních (vyztužených). V místě průniku štoly geologického průzkumu do šachty byla pilotová stěna zkrácena tak, aby kopírovala tvar tunelu a neztěžovala postup ražby.
  2. Etapa – Provedení průzkumných štol pod metrem. Celková délka ražené části průzkumných tunelů je 116,672 m (staničení 0.003,800-0.120,472). Ražená část je rozdělena celkem na 4 typy ostění dle tvaru.
  • TYP1 – Délka ražené části 25,274 m
  • TYP2 – Délka ražené části 16,699 m
  • TYP3 – Délka ražené části 33,414 m
  • TYP4 – Délka ražené části 41,285 m
     

Tloušťka primárního ostění závisí na třídě výrubu a pohybuje se v rozsahu 300-450 mm. Tvar štol odpovídá částem konstrukcí budoucích přestupních chodeb stanice Pankrác D. Po vyražení chodeb byl proveden geologický průzkum dlouhými vrty s presiometrickými a geofyzikálními zkouškami. Po provedení průzkumu bylo okolí tunelu zainjektováno pokusnými chemickými injektážemi, které ověřily injektovatelnost horninového prostředí a zejména účinnost této injektáže.

  1. Etapa – Rozšíření ražených průzkumných štol TYP 2 a TYP 4 v proinjektovaném horninovém prostředí a ověření konečných vlastností proinjektovaného prostředí společně s účinností navrženého zajištění ražeb primárního ostění.
  2. Etapa – Ražba geotechnické rozrážky a provedení smykových a tlakových geologických zkoušek na rostlém horninovém masivu, který je vylepšen chemickými injektážemi.
     

Na všech staveništích je prováděn podrobný geotechnický monitoring, což je soubor měření, pozorování a hodnocení zaměřený na sledování a kontrolu reakce horninového prostředí a dočasné výstroje na stavbu (ražbu) tunelů a na sledování všech indukovaných účinků v oblasti dotčené stavbou. U vlastních měření jsou pak výsledná měření porovnávána s předem stanovenými hodnotami jako hranicemi jednotlivých varovných stavů.