Charakteristika

Původní základní projekt zaměřený na modernizaci osvětlení stanice a na související konstrukce a technologie se během několika let čekání na správný čas realizace rozrostl o několik dalších souběžně i později připravených projektů, jejichž cílem byla modernizace vybraných částí stanice. Správný čas pro jejich realizace nastal s počátkem ročního vyloučení stanice Pankrác z provozu. Důvodem uzavření stanice pro veřejnost (s umožněním průjezdu vlaků metra stanicí) byly úpravy pro napojení stanice na budoucí nové objekty a konstrukce trasy metra D a na nový podchod tramvajové trati.

Vlastní výstavba v prostorách stanice zahrnovala souhrn prací vyplývajících z náplně několika samostatných projektů, obsahujících např. rekonstrukci veřejných WC, modernizaci osvětlení, rekonstrukci vytápění, úpravy hlavní čerpací stanice fekálních vod, ochrany před bludnými proudy, rekonstrukci systému EPS, rekonstrukci služebních WC, opravu vnitřní kanalizace, modernizaci stavědla, klimatizaci reléové a sdělovací místnosti a místnosti optických zařízení a dalších. To mělo velký dopad na náročnost koordinace nejen na straně projektanta, ale zejména na straně generálního zhotovitele.

Nové požadavky
Vzhledem k tomu, že některé projekty již nebyly z pohledu provozovatele zcela aktuální, což je vzhledem k bouřlivému vývoji na poli designu, konstrukcí a technologií a době přípravy některých projektů pochopitelné, přispěla k náročnosti realizace (a náročnosti přípravy realizačních projektů) i dodatečné požadavky a upřesnění těchto řešení. Jedním z nich byl např. požadavek na instalaci nového jednotného grafického informačního systému nebo např. nové požadavky na vybavení prostoru dozorčího nástupiště. Jako další příklad by šlo uvést upravené zadání pro systém osvětlení nástupiště, kde nové zadání požadovalo využití svítidel s designem, odpovídajícímu původním svítidlům z doby zprovoznění stanice. O dopadech zubu času na řídící a ovládací systémy by projektanti těchto částí mohli napsat samostatný článek.

Vliv času se projevil také na funkčnosti původního hydroizolačního souvrství stanice, kde na základě stále se zvyšujícího počtu míst zatékání investor rozhodl o provedení sond a po jejich vyhodnocení i o celoplošné výměně hydroizolačního souvrství stropu stanice v rozsahu dílů A, B, C.

V souvislosti s plánovanou výměnou kabiny a výtahového stroje ve stanici, který je využíván pro služební účely i pro cestující veřejnost byl na povrchu realizován nový kiosek výtahu.

Od počátku prací na projektu v roce 2015 byla pozornost architektů věnována zejména optickému odlehčení a dosažení moderního vzhledu veřejných prostor stanice, při zachování původních materiálů a architektonické vize původního řešení. To se projevilo zejména výrazným uvolněním v prostoru vestibulu, kde byla odstraněna původní ocelová dělící konstrukce pro směřování proudů cestujících k eskalátorům a prosklené stěny se vstupními dveřmi byly nahrazeny mřížovými roletami, které v době uzavření metra oddělují prostory podchodu a vestibulu. Nyní cestující veřejnost neprochází úzkými průchody omezenými šířkou dveří, ale velkoryse širokými vstupy do vestibulu.

Dalším příznivým dopadem bylo propojení výstupu ze stanice v úrovni vestibulu s novým podchodem k tramvajovým zastávkám. Původně stísněná prohlubeň se vstupy na pevná schodiště a k eskalátorům dostala nový rozměr a nyní působí výrazně prostornějším a modernějším dojmem.

Záměr architektů opticky odlehčit masivním bočním stěnám na nástupišti, které vyplňují prostor pod eskalátory a zprůhlednit původní tubusy eskalátorových výstupů do vestibulu byl naplněn v maximální možné míře (limitované technickými možnostmi a dispozicí) odstraněním dělících stěn v místech nástupu na eskalátory. Celkovému dojmu samozřejmě napomáhá i instalace nových eskalátorů s prosklenými balustrádami.

Sami architekti byli v době realizace postaveni před výzvu výběru správného odstínu materiálu pro obklady. Kámen, v tomto případě ušlechtilý carrarský mramor, byl požadován bílý s jemným žilkováním. Kámen je ovšem přírodní materiál, a tak nelze vyloučit, že z dodaného bloku nebudou některé části v jiném odstínu, k čemuž došlo i v případě dodávek pro stanici Pankrác. Ve spolupráci s generálním dodavatelem a jeho subdodavateli kamenických prací se nakonec podařilo zajistit vhodný kámen v potřebném rozsahu a cestující tak mohou obdivovat kamenné obklady stěn stanice a vestibulu, zrealizovaných dle představ architektů.

Součástí prací, prováděných během roční výluky byly hlavně náročné a rozsáhlé úpravy stanice v místě napojení na budoucí přestupní eskalátorový tunel do stanice Pankrác D. Ty musely být dokončeny do takového stavu, aby pozdější propojení obou linek nebylo důvodem k uzavření stanice Pankrác C. To je již ale jiný příběh, který patří do povídání o stavbě metra ID.