Charakteristika
Jedná se o novostavbu železniční stanice, která je dílčí částí projektu železničního spojení Praha - Letiště - Kladno. Stanice je navržena jako podzemní koncová a je umístěna pod ulicí Aviatická, mezi objekty Parkingu A, Airport Bussiness Centre a hotelu Courtyard by Marriott. V budoucnu se předpokládá změna stanice na průjezdnou, po dostavbě tzv. zaokruhování ve směru na Jeneček a Kladno.
Stavba se skládá ze tří úseků. Jedná se o:
- otevřený zářez o délce cca 110 m s nástupní plochou pro IZS u portálu tunelu
- dvoukolejný hloubený tunel o délce cca 522 m,
- vlastní podzemní hloubenou stanicí délky cca 300 m.
Stanice má řadu atributů a návrhových prvků podobných, jako hloubená stanice metra. Skládá se z jednoho nadzemního podlaží a tří podzemních podlaží a je navržena s jedním ostrovním nástupištěm stavební délky 225 m (oproti délce 100 m ve stanicích pražského metra). Výška nástupní hrany bude 550 mm nad úrovní temene kolejnice.
Mimoúrovňový přístup na nástupiště bude zajištěn ze dvou vestibulů. Výstupy z vestibulů směřují na západě k objektu Terminál 2, východní výstup je orientován k Terminálu 1. Bezbariérový přístup bude zajištěn pomocí výtahů.
Stavba může být realizována v předstihu (před navazujícími stavbami) z důvodu případné koordinace s rozvojovými plány Letiště Praha, její uvedení do provozu je však podmíněno dokončením navazujícího úseku, který tuto novou stanici napojuje ve stanici Praha - Ruzyně na osu Praha - Kladno.
Na povrchu nad stanicí je jako dočasné řešení navržena pěší zóna s maximalizovanými vegetačními plochami. Finální řešení parteru však bude dokončeno v režii Letiště Praha podle návrhu sdružení architektů „Aeropolis“.
Projekt byl vypsán Správou Železnic jako jeden z pilotních projektů realizovaný metodou BIM. Základním stavebním kamenem bylo ze strany Metroprojektu zřízení a správa společného datového úložiště (CDE) po celou dobu zakázky. V CDE byla uložena všechna sdílená data a probíhaly v něm projekční práce, prohlížení 3D modelu, připomínkování dokumentace a další činnosti spojené s přípravou projektu. Vzhledem k velikosti projektu byl celkový Digitální model stavby (DiMS) složen z cca 140 dílčích digitálních modelů, které byly zpracovány v různých softwarech. Všechny modely byly v průběhu projektování složeny do modelu koordinačního, který byl využíván ke koordinace celého projektu (vnitřní i vnější koordinaci sítí a koordinace jednotlivých PS/SO). Součástí zadání byl také datový standard negrafických informací, kterými byly jednotlivé prvky naplněny. Na projektu byly mimo jiné využity různé poloautomatické postupy generování digitálních modelů, například modelů stavební jámy, dendrologie, geologických sond atd.
