Charakteristika
Projekt železničního spojení Praha - Letiště - Kladno je od 1. srpna opět o krok blíže naplnění svého cíle. Po rekonstrukci Negrelliho viaduktu a zprovoznění úseku Kladno - Kladno Ostrovec se jedná o krok třetí. Stejně jako ty dva předchozí kroky, není ani tento příliš dlouhý. Z Buben do Stromovky je to cca 1,7 km. Podle našeho názoru se však nádraží v Bubnech, zastávka na Výstavišti i estakáda mezi nimi opravdu povedly. Věříme, že je oceníte stejně jako my.
ŽELEZNIČNÍ STANICE PRAHA - BUBNY
Prostorové a dispoziční řešení železniční stanice Praha-Bubny se čtyřmi dopravními kolejemi určují tratě směrem na Letiště / Kladno a do Kralup. Výškové řešení vychází na jižní straně z navazujícího Negrelliho viaduktu a z mimoúrovňového křížení s tramvajovou tratí. Na severní straně pak vychází z navazujících estakád, mimoúrovňově křížících ulice Nicolase Wintona (urbanistická osa Veletržní - Dělnická) a Bubenská. Železniční stanice má tři vestibuly (JIH, STŘED a SEVER) a umožňuje přímý komfortní přestup na metro C a tramvaje. Hlavním novým požadavkem pro úpravu návrhu bylo připravit halové přestřešení nástupišť tak, aby konstrukce umožnila budoucí dostavbu budovy nad kolejištěm. Hmotové řešení objektu je tak v čase rozděleno do dvou etap. Fáze tzv. uvedení do provozu, kdy samotné nádraží provozně funguje, ale nejsou aktivována propojení a vazby do všech směrů v území, a budoucí fáze 2, kdy dojde bez významného omezení provozu k dostavbě budovy nad kolejištěm a podél západní hrany nádraží. Funkce celého objektu je kromě vlastní železniční stanice uvažována jako administrativní, doplněná obchodními plochami v přízemí. Budoucí objekt může být v části severního vestibulu propojen podzemní pasáží s novým vestibulem stanice metra Vltavská. Všechny vestibuly jsou s nástupišti propojeny schodišti, eskalátory a výtahy. Vestibuly jsou koncipovány jako rozptylové (shromažďovací) plochy s přístupem na jednotlivá nástupiště a jsou zde umístěny komerční prostory. V severním vestibulu je umístěn hlavní technologický blok železniční stanice. Střední vestibul bude při uvedení do provozu sloužit pouze účelově pro přístup k nástupištím, stavebně připravený na doplnění technologických a obchodních prostorů. Z architektonického a designového hlediska je celá budova stanice pojata v minimalistickém jednoduchém tvarovém a konstrukčním řešení. V první fázi je budova koncipována jako jednoduchý „pevný sokl“, na který bude v druhé fázi „osazena“ administrativní budova. Nosná konstrukce zastřešení včetně podpor je provedena důsledně z pohledového betonu. Stropní deska je perforovaná rastrem kruhových světlíků. V první etapě slouží střecha nádraží nad jižním vestibulem jako vyhlídková terasa, přístupná čtyřramenným schodištěm z prvního nástupiště. Vzhledem k tomu, že nádraží je první budovou v transformačním území, může se terasa stát infopointem s vyhlídkou na město a okolní vznikající čtvrť. Konstrukce budovy stanice má přibližně obdélníkový tvar o rozměrech cca 250 x 50 m a výšku cca 18 metrů. Založení je na masivní železobetonové desce o tloušťce místy až 2,5 m, podepřené 493 vrtanými pilotami, vetknutými do skalního podloží. Sloupy jsou navženy s maximální štíhlostí, avšak musí mít vysokou únosnost i pro budoucí nástavbu. Jsou provedeny z pohledových světlých betonů vysoké pevnostní třídy C50/60, s maximálním přípustným stupněm vyztužení a s vysokými nároky na kvalitu povrchů (PB3). Plochá střešní deska s rastrem velkých prosvětlovacích kruhových otvorů je bez jakýchkoliv trámů a hlavic, tuhost celé konstrukce je řešena metodou příčných a podélných skrytých průvlaků. Na pohled nejsou viditelné žádné prvky TZB, vše je skryto do hmoty nosných konstrukcí. Po dobu výstavby stanice bylo zřízeno provizorní (objízdné) kolejové propojení Negrelliho viaduktu s odbočkou Stromovka, které umožnilo otevřít staveniště žst Praha-Bubny v téměř celém rozsahu.
MOSTNÍ KOMPLEX BUBNY - VÝSTAVIŠTĚ
Z pohledu budoucí urbanistické struktury města byla zásadní realizace nových estakád, propojujících ŽST Praha-Bubny se zastávkou Praha-Výstaviště, které odstranily bariéru původního železničního náspu Buštěhradské dráhy a otevřely možnosti pro další komunikační propojení. Již během realizace bylo provedeno nové cyklo / pěší propojení ulic Veletržní - Dělnická, po více než 160 letech existence trati byla nově propojena území Holešovic a Letné. Realizace estakád dále uvolňuje území pro začátek urbanizace brownfieldu Bubny - Holešovice - Zátory (v souladu s územní studií) a navazující projekty dalších investorů a to včetně možného využití prostoru pod estakádami v podobě připravovaných tzv. „vestaveb“. Nové přemostění a zvýšení nivelety trati byly podmiňující investicí pro rekonstrukci ulice Dukelských hrdinů včetně tramvajové trati a umožnily realizovat zcela novou podobu ulice Bubenské. Zajímavostí je, že v rámci stavby byl zrušen a nahrazen železniční přejezd s evidenčním číslem P1 v síti státních drah. Souhrnná délka dvojkolejných estakád je 982,35 m, dvě „malé“ estakády jsou každá o délce 197,200 m a „velká estakáda“ o délce 587,95 m. Nosnou konstrukci mostního komplexu tvoří soustava monolitických spojitých deskových konstrukcí z dodatečně předpjatého betonu, v polích o větším rozpětí (přemostění významných komunikací) s náběhy k pilířům, u kratších polí bez náběhů. Celkem byl navrženo a zrealizováno 15 nosných konstrukcí o dvou až čtyřech polích, 44 podpěr, 356 vrtaných pilot. Navrženo bylo unikátní řešení ochrany proti hluku - poprvé u železničního mostu v ČR s protihlukovou stěnou mezi kolejemi a díky tomu bez vysokých protihlukových stěn na římsách. Dokončené mostní dílo se prakticky shoduje s návrhem a vizualizacemi, které METROPROJEKT představil v r. 2017 v rámci dokumentace pro územní rozhodnutí, a to jak dispozičním a konstrukčním uspořádáním mostu, tak všemi podstatnými prvky vzhledu a designu.
ZASTÁVKA PRAHA - VÝSTAVIŠTĚ
Zcela nová zastávka na železničním spojení Praha - Letiště - Kladno byla navržena s potenciálem dopravní obsluhy parku Stromovka, Výstaviště a přilehlé části Holešovic a s přímým komfortním přestupem z (pří)městské železnice na tramvaje. Oproti dřívějším návrhům je zastávka umístěna mimo most přes ulici Dukelských hrdinů v jeho těsném sousedství. Z jižní strany je prostor zastávky vymezen Holešovickým hřbitovem a ze severní strany památkově chráněnou zdí Královské obory. Charakteru místa odpovídá i architektonické řešení, založené na citlivém začlenění dopravní stavby do památkově a přírodně chráněného území s důrazem na kvalitu použitých materiálů a designovou čistotou navržených detailů a prvků. Na zastávku je přístup z obou konců nástupišť, kromě hlavního vstupu z ulice Dukelských hrdinů, obsahujícího i výtahy, je z druhé strany přístup z nové lávky přes trať, která je dalším propojením Letné s parkem Stromovka. Nástupiště o délce 220 m je v jeho východní polovině zastřešeno kombinací lehké ocelové konstrukce se skleněnými stěnami. Parter navazující na novou zastávku byl realizován v koordinaci s Rekonstrukcí tramvajové trati Dukelských hrdinů a u Výstaviště. Díky této koordinaci proběhla komplexní úprava okolního veřejného prostoru.
REALIZACE
Zhotovitelem stavby bylo sdružení „TBR + OHLA + EŽ - BUBNY“ - Metrostav TBR a.s., OHLA ŽS, a.s., Elektrizace železnic Praha a.s.
Hlavní milníky realizace stavby:
- Předání staveniště 30.1.2023
- Zahájení prací na stanici, zastávce a na estakádách květen 2023
- Zprovoznění provizorní koleje Negrelliho viadukt - odb. Stromovka květen 2023
- Dokončení železobetonových nosných konstrukcí stanice a estakád červenec 2024
- Otevření prostupu pro pěší a cyklisty v ose Veletržní - Dělnická září 2024
- Zahájení zkušebního provozu 1.8.2025
Z pohledu celkových objemů a bilancí bylo na stavbě použito cca 55 tis. m3 betonu a 10 tis. tun oceli. Největší jednorázovou betonáží ŽST Praha-Bubny, resp. celé stavby, bylo zastřešení DC5 ŽST Praha-Bubny: 1370 m3 (750 m3 bílý, 620 m3 šedý) za 11 hodin, cca 65 lidí, 5 pump. Nejobjemnější betonáží mostních estakád byla NK2 (čtyřpolový most u ulice Bubenské) s objemem betonu 1184 m3 (135 automixů) za 17 hodin.
Stavba byla během přípravy a realizace koordinována se souvisejícími stavbami, což vyžadovalo průběžnou koordinaci technického a architektonického řešení a koordinaci harmonogramu realizace stavby. Zásadní koordinace proběhly s akcí Rekonstrukce tramvajové trati Dukelských hrdinů a U Výstaviště (investoři DPP, TSK a PVS), s podmiňujícím projektem podjezd Bubny a s připravovaným záměrem Vltavské filharmonie.
Stavba trvala 2,5 roku.
