Městský okruh a Libeňská spojka

Charakteristika

V roce 2015 byl v Praze zprovozněn tunelový komplex Blanka a právě na něj plynule navazuje soubor dalších staveb Městského okruhu, po jejichž dokončení bude vnitřní pražský dopravní okruh konečně dokončen. Celková délka tohoto souboru činí 10,5 km, přičemž z valné většiny se jedná o trasy vedené v tunelech, a to ražených i hloubených – jejich délka činí 8,5 km.

Základním principem řešení byla snaha uchopit koncepci řešení novým způsobem s maximální snahou integrovat nadřazenou komunikační síť do městského prostředí, aniž by došlo k nenávratnému narušení stávajících povrchových vazeb a zejména možností dalšího rozvoje dotčeného území.

S podporou politické reprezentace města bylo tedy hned na začátku rozhodnuto, že převážná část trasy MO i Libeňské spojky bude vedena pod zemí ve formě tunelů, byť to pochopitelně znamená zvýšenou investiční náročnost. Výhodou takového řešení je ovšem skutečnost, že území dotčené stavbou se po dostavbě tunelů může na povrchu úspěšně rozvíjet v duchu nejnovějších trendů přístupného prostředí pro všechny jeho uživatele, s důrazem na potřeby pěších a cyklistů.

Nespornou výhodou zvoleného řešení je skutečnost, že Městský okruh na sebe po svém dokončení a funkčním propojení zcela jistě naváže podstatnou část dopravního zatížení a příznivě ovlivní stav na v současnosti silně přetížených povrchových komunikacích. Sníží se exhalace z pomalu popojíždějících vozidel, sníží se náklady na přepravu zboží, sníží se cestovní doba všech uživatelů. Na základě odhadů lze předpokládat, že po realizaci řešení budou celospolečenské úspory dosahovat hodnoty převyšující 2 mld. Kč za rok.

Zároveň se otevírá možnost urbanistického dotvoření oblastí nad vlastními tunely, které jsou v současné době silně zanedbané – částečně i vlivem stavebních uzávěr (území Libeňské spojky). Je naplánováno více než 40 km nových bezmotorových komunikací, což obnáší samostatné cyklostezky, sdružené chráněné trasy i zřizování vyhrazených cyklistických pruhů v komunikacích.

Vlastní technické řešení trasy MO a Libeňské spojky plynule navazuje na tunelový komplex Blanka. Jedná se o sběrné komunikace, v základním uspořádání jsou v každém směru vedeny 2 jízdní pruhy o šířce 3,5 m. Návrhová rychlost na hlavní trase činí 70 km/h (lokálně 50 km/h v případě složitého směrového a výškového řešení).

Převážně se jedná o výstavbu hloubených tunelů, ražba bude použita lokálně – například pod přírodní památkou Bílá skála, kde se celá trasa odklání od Vltavy, což umožňuje zcela opustit v současnosti dopravně přetíženou Povltavskou ulici a zřídit v jejím koridoru odpočinkovou a relaxační zónu parkového typu.

Zcela atypická bude konstrukce tunelů Libeňské spojky pod Zenklovou ulicí, kde se ve snaze minimalizovat případné demolice okolní zástavby přistoupilo k uspořádání ve formě 2 tunelů vedených vertikálně nad sebou, aby byl jejich půdorysný rozměr co nejmenší. Takové řešení je na trase MO skutečně unikátní.

Nedílnou součástí stavby MO a LS je úprava navazujících povrchových komunikací, a to včetně křížení se železnicí. Nejvýraznějším takovým místem je vynucená prostorová úprava železniční estakády nad Rokytkou v oblasti Horova náměstí. Zde bude při zachování železničního provozu postupně odstraněna polovina současné mostní konstrukce (provoz vlaků bude zachován na jedné koleji), následně bude vybudována polovina nového mostu, na kterou bude převedena železniční doprava, aby bylo možné odstranit zbytek původní most a dostavět definitivní podobu nového dvoukolejné železniční estakády. Toto řešení je v domácích podmínkách skutečně unikátní a technicky nesmírně složité. Výluka na železniční trati však není v dlouhodobějším měřítku možná.

Autoři a zpracovatelé

Stavba 8313 - Libeňská spojka:

  • Společnost SG 8313 LS, sdružení firem METROPROJEKT Praha a,s,. PUDIS a.s. a SUDOP PRAHA a.s.
    • HIP – ing. Zbyněk Froněk, Metroprojekt Praha a.s.
    • Architekt stavby – Ing. arch. Klement Valouch, VHE a spol., s.r.o.
    • Návrh tunelové části – Ing. Michal Uhrin, Sudop Praha a.s.
    • Návrh směrového řešení a komunikací – Ing. Jaroslav Vala, Metroprojekt Praha a.s., Petr Kotlaba, Pudis a.s.

Stavba 0081 Pelc Tyrolka - Čuprova ul.:

  • Společnost SG 0081 PTB, sdružení firem PUDIS a.s., SUDOP PRAHA a.s. a METROPROJEKT Praha a,s,.
    • HIP – ing. Michal Rebec, Pudis a.s.
    • Architekt stavby – Ing. arch. Klement Valouch, VHE a spol., s.r.o.
    • Návrh tunelové části – Ing. Jan Korejčík, Metroprojekt Praha a.s.
    • Návrh směrového řešení a komunikací – Ing. Jaroslav Vala, Metroprojekt Praha a.s., Petr Kotlaba, Pudis a.s.

Stavba 0094 Čuprova ul - Jižní spojka:

  • Společnost SATRA – MMD – Městský okruh, DÚR, sdružení firem SATRA, spol. s.r.o a Mott MacDonald CZ, spol. s.r.o.
    • HIP – ing. Lukáš Grünwald, Satra, spol. s.r.o.
    • Architekt stavby – Ing. arch. Jan Kasl, JK Architekti s.r.o.
    • Návrh tunelové části – Lukáš Grünwald, Satra, spol. s.r.o.
    • Návrh směrového řešení a komunikací – Ing. František Polák, Ing. Pavel Krejčí, Satra, spol. s.r.o.

Vrchní koordinátor projektu: Ing. Pavel Šourek, SATRA spol. s.r.o.

Hlavní architekt projektu: Ing. arch. Jan Kasl, JK Architekti s.r.o.