Charakteristika

Poslední tři stavby zbývají do dokončení úplné modernizace IV. tranzitního železničního koridoru v úseku Praha – České Budějovice. V roce 2019 byla zahájena jedna z nich, stavba Soběslav (mimo) – Doubí u Tábora, která se řadí mezi ty složitější. Téměř kompletně, v délce asi 9 km je vedena v nové stopě, převážně v souběhu s dálnicí D3. Nová trasa vyhovující pro rychlost až 200 km/h je charakteristická vysokým podílem umělých staveb.

Hlavní význam má stavba pro dálkové přepravní vztahy v úseku Praha – České Budějovice. Po dokončení celkové modernizace železničního koridoru v tomto úseku klesne jízdní doba (expresu) na cca 90 min, před zahájením prací na koridoru byla cestovní doba nejrychlejšího vlaku 145 min. 

Hlavními aspekty modernizace bylo zvýšení traťové rychlosti na 160 km/hod a dosažení vyšší traťové třídy zatížení D4 UIC. Zvýšení propustnosti a provozní spolehlivosti je zajištěno hlavně zdvoukolejněním trati. Trať je vybavena novými technologiemi pro zabezpečení a řízení provozu, včetně přípravy pro zavedení systémů ETCS L2 a GSM-R. 

V roce 2020 došlo k rozhodnutí investora o úpravách projektu pro vyšší rychlosti, až do 200 km/h. Provoz vyšší rychlostí je podmíněn realizací nového systému zabezpečení (ETCS L2), který je však předmětem jiné (návazné) stavby. Nicméně právě realizovaná železniční infrastruktura je v maximální míře připravená na budoucí zvýšení rychlosti. Projekt úprav zpracovala opět naše společnost. 

Začátek stavby je v km 62,2 ve stanici Soběslav. Navazuje zde na předchozí etapu stavby dokončenou v roce 2015, při níž byla vlastní stanice Soběslav z podstatné části zmodernizována. Stavba končí v km 71,8, kde se trasa přeložky přibližuje k dnešní trati a plynule navazuje na sousední stavbu Doubí u Tábora – Tábor, dokončenou v roce 2009. Prakticky v celém rozsahu jde o novostavbu, resp. přeložku trati, souhrnná délka stavby je 8,8 km, oproti původní stopě přes stanici Roudná se trasa zkracuje o 765 m. Řešená stavba přispěje ke zkrácení jízdních dob expresních vlaků cca 4 minutami, po zavedení vyšších rychlostí o 4,5 minuty.

Ze stanice Soběslav trať nově vychází severovýchodně, aby se dostala do souběhu s dopravním koridorem dálnice D3. Na zhlaví stanice bude nahrazen stávající železniční přejezd v km 62,420 podchodem pro pěší. Těleso přeložky trati na náspu kříží silnici II/135 Soběslav – Zvěrotice, která tvoří dálniční přivaděč do Soběslavi. Přeložka komunikace navazuje na nový silniční skelet města Soběslav, realizovaný v rámci této stavby. Asi 100 m za křížením s dnešní Tyršovou ulicí trasa pokračuje 370 m dlouhým hloubeným Zvěrotickým tunelem. Za severním portálem tunelu pak nová trať vede zářezem a násypem až k začátku přemostění údolí Černovického potoka, které je dlouhé 832 m a zařadí se mezi tři nejdelší železniční estakády v republice. 

Zde začíná těsný souběh s trasou dálnice D3. Přeložka trati sleduje směrově, výškově i světlostí mostních otvorů dálnici D3. Na severním okraji lesa západně od obce Sedlečko most končí a trať opět přechází do delšího zářezu podél obce, který přispívá k ochraně proti hluku. Třetím nejrozsáhlejším objektem stavby je navazující most přes rybník Kamenný s délkou 263 m, vedený opět paralelně s dálničním mostem. 

Nejvyšší místo trasy je v oblasti za novou zastávkou Myslkovice u křížení se silnicí III/13528. Zastávka je vybavena vnějšími nástupišti délky 90 m a je umístěna v zářezu. Trať v zářezu dále klesá sklonem 12 ‰ ještě asi 2 km. Mezi lesními porosty v lokalitě Hluboká je nad tratí navržen velmi široký bionadjezd (přes 70 m), zajišťující možnost překonání trati jak pro migraci zvěře, tak polní cestou. Trasa se v zářezu stáčí k severozápadu, ke staré trati. Přechází na násep a širokými mostními otvory překonává údolí Habřího potoka. V místě křížení se silnicí do obce Doubí je situována nová zastávka Doubí u Tábora, v podobném rozsahu jako předchozí zastávka Myslkovice. Za zastávkou se trasa přibližuje k dnešní stopě železniční trati a v km 71,8 se na ni napojuje. 

Součástí stavby je odstranění železničního svršku, tří mostních objektů a ostatního drážního zařízení v celém rozsahu opouštěné trati, tj. od severního zhlaví v Soběslavi přes stanici Roudná po současnou zastávku Doubí u Tábora, včetně odtěžení, resp. zavezení části náspů a zářezů. To by mělo proběhne po zprovoznění trati v nové stopě, v roce 2023.